28. 6. 2020, Milena Davídková
Horní Police, sobota 27. června 2020
Bratři a sestry, milí přátelé a poutníci,
podívejme se, prosím, alespoň letmo do minulosti tohoto Mariánského poutního místa. V údivu zjistíme, že stavitelská a rekonstrukční činnost byla zde přítomna stále, snad dle úsloví, že práce je vždy dost a dost, prostě tolik, že opravdu mnohde platí, že je tam „práce jako na kostele“. Od první zmínky o křesťanské svatyňce, ležící právě na tomto místě kostela, z konce 13. století (1291), následují další zprávy o budování, přestavování, dostavování, rozšiřování kostela i celého areálu ve století 16., 17., 18., 19., 20. a poslední zápisy o rozsáhlých obnovovacích pracích současného 21. století se tvoří nyní, když se dokončují jednotlivé etapy oprav pro tuto chvíli s nadějí, že by se mohlo někdy i pokračovat právě proto, protože i tady, v Horní Polici je stále „práce jako na kostele“. Zdejší chrám a celý poutní areál by se nikdy neopravoval tak důmyslně a nákladně, kdyby zde chyběly dvě důležité skutečnosti: jednak roku 1523 se nalezla socha Panny Marie v řece Ploučnici, protékající Horní Policí, a pak přítomnost poutníků, dojíždějících na toto poutní Mariánské místo se stále větší důvěrou v Mariinu ochranu a se stále intenzivnější vírou v Boha, bez Něhož, jak poznávali, je veškeré lidské snažení marné. Panna Maria Hornopolická, svým způsobem trochu podobná, ovšem v jiných proporcích, Pražskému Jezulátku, vábila a přitahuje dodnes duchovní pozornost aktivních křesťanů, ale i těch mnohých, podle povrchního úsudku Bohu vzdálených, kteří možná zprvu v lidské zvědavosti a posléze se zájmem sem přicházeli a přicházejí, aby našli to, co se snadno nenajde všude: přijetí. Je pak naprosto pochopitelné, že zdejší poutní kostel se svým bezprostředním okolím, má patrocinium Navštívení Panny Marie. Navštívit – často, žel Bohu, znamená pouze zvizitovat, zkontrolovat a protokolárně zaznamenat všechny chyby a vady, důvody pro kritiku a odsudky. Navštívení je cosi zcela jiného! Navštívením se uskutečňuje touha člověka druhé, své bližní, uvidět jako šťastné lidské bytosti a v nepředstíraném přátelství se s nimi setkat. Nic jiného jsem v uplynulých letech na Hornopolickém arciděkanství nezažil než, že při navštívení pana arciděkana Stejskala a paní Mařenky Večeřové, a následně u otce Stanislava a všech těch, kterým se tady obětavě pastoračně věnuje, jsem zakusil přátelské přijetí, bohaté pohostinství, setkal jsem se s křesťany, vítající své návštěvy vždy s úsměvem na tváři a s otevřeným srdcem. Jsem velice rád, že při dnešní slavnosti žehnání si mohu vděčně vybavit vzpomínky na zdejší šťastná setkání uplynulých let, a vyslovit díky i Vám, současným farníkům, spolupracovníkům duchovní správy a tvůrcům stále přítomného křesťanského prostředí, jehož pověst se naší diecézí šíří téměř jako pastorační model, použitelný v různé míře pro jiné farní obvody k osvěžení celého našeho pastoračního terénu. Dej to Bůh!
Mladičká dívka Maria v historicky prvních okamžicích naplňování Božího díla spásy lidského pokolení, přichází, spěchá ke své příbuzné Alžbětě z nížin do hor. Neexistují místa na této zemi, ať by to byly roviny a nížiny, třeba i pusté pouště, úpatí hor, či samotné hory, kde by se něco důležitého nemohlo odehrávat. Všechny ty rozmanité, a i lidmi zapomenuté a relativně ztracené krajiny této země, nikdy nejsou odepsané Bohem. I proto, že celý vesmír, do něhož naše země a naše domácí krajiny patří, vděčí svému Tvůrci za existenci. Navíc planeta, kterou obýváme, je ve zvláštní Boží pozornosti: Bůh si ji zamiloval, je Bohem navštívená a zavlažená krví Božího syna, Spasitele. Jak úrodná pak musí být! Avšak, dnes si máme živě připomenout chvíle setkání dvou žen: mladé Marie a postarší Alžběty. Neshledáváme tu žádný mezigenerační problém. Obě se respektují a vzájemně si rozumějí. Jinak by se Mariina návštěva neprotáhla na 3 měsíce. Setkávají se 2 budoucí matky a ani jedna z nich si nedokáže lidsky vysvětlit, že je jim mateřství tak blízko. Alžběta pro své vysoké stáří už neočekávala, že by se jí ještě mohlo narodit dítě. Byla i přece považována za neplodnou. Co je nemožné u lidí, je však možné u Boha. Maria sice nepochybuje o tom, že se stane matkou, ale vyznává, že neví – zůstává navždycky člověkem, nikoliv polobohem – jak se to stane. Vyvstává zajímavá otázka: jak je možné, že Alžběta ví o Mariině mateřství? Že Alžběta je už v 6. měsíci se Maria dozvěděla z andělova poselství. Alžběta naplněna Duchem svatým, volá mocným hlasem, s bezpečnou jistotou, že k ní přišla matka jejího Pána! Nepochybně Duch Boží je zdrojem jejího poznání. V síle stejného Ducha svatého se v Alžbětině lůně její dítě radostně pohnulo. A byl to tentýž Duch, jenž na Marii sestoupil a moc Nejvyššího ji zastínila, aby počala jako požehnaná požehnaného, dlouhé věky očekávaného Mesiáše, Spasitele člověka.
Dnes se otevírá náročně obnovený areál poutního kostela Navštívení Panny Marie. Uskuteční se trojí slavnostní žehnání: chrámu, varhan a zvonů. Toto místo nemůže být nikdy zapomenuto. Mnoho dobrého se zde vykonalo, až oči přecházejí. Duchovní neviditelná hodnota přesahuje to, co můžeme svýma očima postřehnout. Děkujeme Pánu Bohu a Ježíšově matce Marii, že se jim tady, v Horní Polici, zalíbilo. Děkujeme donátorům a všem, kteří se, jakkoliv podíleli na úspěšném dovršení současné rekonstrukce. Díky za to, že nebyly v pohybu jen jejich ruce a nohy, ale i srdce, dobrá vůle pomoci, překonat obtíže, bez kterých se snad žádné dobré dílo neobejde. Děkuji i o. Stanislavovi. Doposud obdivuji jeho odvahu a úsilí pustit se do tak náročného díla obnovy a vytrvat až do finále. Děkuji znovu i Vám, milí farníci a přátelé Mariánské Horní Police za to, že, i když celý poutní areál byl po dobu oprav uzavřen, jste s věrností tomuto místu vydrželi až do této chvíle. Vysvětluji si to tím, že jste vytušili, jaký spirituální náboj, jiskru ducha, toto historické, kulturní, památné a křesťanské místo má. Vaší péči, starostlivosti a lásce je Vám dnes toto posvátné, zvelebené, doslova zkrášlené místo odevzdáváno.
Fotogalerii ze slavnosti si můžete prohlédnout zde

7. 10. 2026
Když jsem vás zval na kající pouť do Hájku, věděl jsem, že to nebude jen o pěkném výletu nebo spolehlivém autobusu zpátky domů. Den po svátku svatého Františka z Assisi jsme se sešli, abychom před Boha přinesli to, co nás tíží. Jako váš arcibiskup před vás nepředstupuji z nějaké výšiny – stojím v tomto kajícím společenství spolu s vámi a na prvním místě, protože i já jsem hříšník, který potřebuje odpuštění, obrácení a nové srdce.
Svatý František uslyšel Kristovu výzvu „oprav můj dům“, ale nezačal tím, že by ukazoval prstem na druhé. Začal u sebe. Pravá kajícnost totiž není divadlo ani rychlá náplast na minulost. Je to odvaha podívat se pravdě do očí, přiznat vlastní slabost a s důvěrou se opřít o Otce, který nás ani v našich vinách neopouští.
Moc vám děkuji za vaše modlitby a otevřenost – biskup nemůže stát mimo tělo, jehož je součástí.
Žehnám vám a přejí vám Kristův pokoj!
18.00–20.00
Kostel sv. Václava, Lovosice
Večer barokní hudby v podání absolventů konzervatoře v Teplicích. Během koncertu se představí nový soubor mladých umělců Musica Affetti ve složení: Anežka Landová, cembalo, Marek Vyskočil, zobcová flétna a Antonín Paldus, violoncello. Soubor, který vznikl během studií na konzervatoři, přednese skladby z období renesance a baroka. Zazní díla J. S. Bacha, G. F. Handela, G. P. Telemanna, F. Manciniho, I. Siebera, D. Ortiza a M. Farinela. Více info na webu Centra kultury LOVOš.
18.00–20.00
Kostel sv. Jakuba Staršího, Česká Kamenice
V kostele sv. Jakuba Staršího v České Kamenici vystoupí 9. 10. Děčínský symfonický orchestr. Vstupné bude 100 kč.
19.30–20.30
Červený kostel v Litoměřicích
Vstupné dobrovolné, zve sbor Bratrské jednoty baptistů v Litoměřicích.
Biskupství litoměřické
Dómské náměstí 1/1
412 01 Litoměřice
Česká republika
tel.: (+420) 416 707 511 – recepce
e-mail: biskupstvi@dltm.cz
datová schránka: am6jt4y
web: www.dltm.cz
IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126
Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.
IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329
BIC: GIBACZPX