Rok smíření v litoměřické diecézi také v rakouské metropoli

Mši svatou spojenou s modlitbami za válečné i poválečné násilí, s upomínkou na osmdesát let od vyhnání německy hovořícího obyvatelstva z poválečného Československa, sloužil v zaplněném chrámu sv. Karla Boromejského (Karslskirche).  Mezi kněze u oltáře se připojil i P. Karel Rühringen, který byl jako dítě součástí tzv. odsunu ze Znojemska.

V homilii Stanislav Přibyl zdůraznil, že nelze odvolat spáchané bezpráví, vrátit život mrtvým ani vymazat utrpení vyhnaných a zabitých. „Můžeme však odmítnout mlčení, kolektivní vinu i pohodlné přesvědčení, že vinu nesou vždy jen ti druzí,“ vyzdvihl v kázání a připomněl souvislosti s nimiž zavítal do rakouské metropole z regionu diecéze, kterou spravuje: „Severní Čechy nesou hluboké rány, které si Češi a Němci v minulém století navzájem způsobili. Rok smíření nevytváří novou verzi dějin, ale vede nás k odvaze vidět je pravdivě, vzpomínat na oběti a přiznat, že zlo nepřestává být zlem podle toho, jakým jazykem mluví pachatel nebo oběť,“ doplnil. Podle jeho slov pak tato modlitba ve vídeňském Karlskirche dostala ještě hlubší rozměr: chrám je totiž svědkem společných středoevropských dějin obou národů. Podtrhl to i fakt, že do Vídně pozval apoštolského administrátora litoměřické diecéze člen Řádu křižovníků s červenou hvězdou P. Marek Pučalík. Kněží tohoto českého řeholního společenství totiž od roku 1733 Karskirche spravují. Stanislav Přibyl při bohoslužbě připomněl, že letošní výročí pěti staletí od nástupu Ferdinanda I. Habsburského na český trůn je příležitostí si připomenout, jak dlouho a hluboce jsou dějiny Prahy, Vídně a celé střední Evropy propojené. „Jsou v nich období rozkvětu i konfliktů, spolupráce i křivd. Smíření nás neučí dějiny idealizovat. Učí nás přijmout je jako společné dědictví, za které neseme odpovědnost,“ upozornil arcibiskup.

Hudební podobu bohoslužby utvořil český sbor a orchestr z Rychnova nad Kněžnou. Zazněla Missa solemnis českého skladatele V. J. Tomáška, která byla roku 1836 provedena při korunovaci Ferdinanda I.

Při závěrečné modlitbě za smíření se pak věřící modlili za pokoj, odpuštění a smíření. Následně se při agapé setkali přítomní Rakušané, Němci a Češi. Mezi nimi také vysídlení sudetští Němci a jejich potomci.

Celá homilie arcibiskupa Stanislava Přibyla. 

Snímky Matthias Wunder