Logo Biskupství Litoměřického
Časopis Zdislava
Ikona InstagramIkona Facebook

Slavnost Božího Těla v litoměřické katedrále sv. Štěpána

22. 6. 2019, Milena Davídková


Čtvrtek 20. června 2019, Slavnost Těla a Krve Páně (Boží Tělo), Litoměřice

Gn 14,18-20, 1 Kor 11,23-26, Lk 9,11b-17

Bratři a sestry,

svátek Božího Těla, alespoň v mém, poněkud romantickém pojetí, má vždy nádech blízkosti dobrých časů už třeba tím, že se vyhlížejí školní prázdniny, ty jsou vlastně nadosah, pak k onomu „božítělovému“ času přispívá i rozkvetlá naše česká krajina, slavnostní bohoslužba s eucharistickým procesím, konaná die cadente, tedy v den svátku v době dlouhých večerů pomalu začínajícího léta, a pak i svou hezkou roli zde hraje konkrétní specialita zmrzlinových pohárů pro děti po Božím Těle na biskupské rezidenci. Bude tomu tak i letos, samozřejmě! Promiňte mi, drazí přátelé, ale i toto všechno je pro nás křesťany důležité a v současnosti tím více, protože vlídné a laskavé Boží pohlazení, po němž naše duše dychtí, dokáže vlít novou naději a duchovní energii pro naše společné úsilí: šířit Kristovo evangelium a zajišťovat mezi lidmi dostatek svorníků, event. mostů.

První Mojžíšova kniha dnes zmiňuje krále Melchizedecha, bytost, pocházejí téměř z jiného světa, nikdo neznal jeho původ, ale vědělo se, že měl mnoho společného s pokojem, jako by to byl král míru, a pak, že přinesl základní obětní skutečnosti: chléb a víno. Dlouhá staletí před Poslední večeří Páně je v této starozákonní knize už zřetelný náznak eucharistie. Ovšem s tím rozdílem, že se chléb a víno neobětuje ve starozákonním smyslu celopalu, ale proměněné v Tělo a Krev Kristovu se rozděluje jako eucharistická posila, a až poté člověka vybavuje rozhodností stát se smírnou obětí, živým celopalem. A i když se rozděluje čím dále tím více, duchovního pokrmu a nápoje neubývá. Kristova přítomnost v ponechaných hostiích zůstává např. i pro Božítělové procesí.

Svatému Pavlovi velmi záleželo na tom, aby eucharistická tradice, sama mešní liturgie v našem současném chápání, nebyla jen zbožným obřadem, byť by byl konán s velkou důstojností a noblesou. Sv. Pavel upozorňuje na dvojí Ježíšovo poznamenání: To konejte na mou památku. Má to svou velkou důležitost, protože vzpomíná a živě si pamatuje jedině ten, kdo se těší dobrému zdraví. Kdo už nevzpomíná, nepamatuje si, ztrácí paměť, toho se začíná zmocňovat nemoc, jeho rozum slábne.

Je až s podivem, s jakou podrobností evangelisté líčí událost zázračného rozmnožení chlebů a ryb, resp. zázračného nasycení tolika tisíců lidí, a jen těžko bychom si u těchto evangelních záznamů dokázali představit, že by tam u toho nebyli přítomni očití svědkové této mimořádné události, kteří pak celé dění zaznamenali. Je sděleno, že se už schylovalo k večeru. Nemůžeme si nevzpomenout na podobnou evangelní událost z Emauz s téměř stejnými podrobnými detaily. I Emauzští učedníci pozvali dosud neznámého poutníka ze společné cesty do domu, protože se začalo stmívat a nastával večer. Očití svědkové události rozmnožení nutně museli bedlivě sledovat každý pohyb hlavy i rukou Ježíšových: vzal chleby a ryby do rukou, vzhlédl k nebi, požehnal je, lámal a dával učedníkům, aby je předávali dál. Velmi podobně v Emauzském domě vzal chléb, pronesl nad ním požehnání, rozlámal ho a podával jim. Tehdy v pustém kraji při rozmnožení bylo přítomno na 100 padesátičlenných mužstev, v Emauzích to byla skupinka malá, jen o dvou členech. Všichni si však dobře povšimli, přítomných 5.000 mužů na poušti, i ti dva v emauzské domácnosti, že Kristem požehnaný, rozlámaný a podávaný pokrm minul ústa jeho, ale neminul ústa hladových, těch, kteří byli s ním. Stejně tak Ježíš sytí nás, na sebe nemyslí, těší nás svou eucharistickou přítomností a vyžaduje jen jediné: nechat se Jím pohostit. Každý, kdo tak kdy z lidí učinil, najedl se dosyta, a ještě zbylo. Posílil se dostatečně. Eucharistie se nevyčerpává naší pozorností, a současně nevyprchává naším nezájmem. Krista, skutečně přítomného v Nejsvětější Svátosti adorací a procesím neobtěžujeme. Je Jeho radostí přebývat mezi námi, mezi lidmi. Pobuďme s Ním dnes večer chvilku navíc.
Váš + Jan

  71023 
71024
Foto: Dominik Faustus

Více fotografií si můžete prohlédnout ve fotogalerii

Biskupské chlebíčky

Obrázek biskupa

Kázání na kající pouti pražské arcidiecéze

7. 10. 2026

Když jsem vás zval na kající pouť do Hájku, věděl jsem, že to nebude jen o pěkném výletu nebo spolehlivém autobusu zpátky domů. Den po svátku svatého Františka z Assisi jsme se sešli, abychom před Boha přinesli to, co nás tíží. Jako váš arcibiskup před vás nepředstupuji z nějaké výšiny – stojím v tomto kajícím společenství spolu s vámi a na prvním místě, protože i já jsem hříšník, který potřebuje odpuštění, obrácení a nové srdce.
Svatý František uslyšel Kristovu výzvu „oprav můj dům“, ale nezačal tím, že by ukazoval prstem na druhé. Začal u sebe. Pravá kajícnost totiž není divadlo ani rychlá náplast na minulost. Je to odvaha podívat se pravdě do očí, přiznat vlastní slabost a s důvěrou se opřít o Otce, který nás ani v našich vinách neopouští.


Moc vám děkuji za vaše modlitby a otevřenost – biskup nemůže stát mimo tělo, jehož je součástí.

Žehnám vám a přejí vám Kristův pokoj!

Logo YouTube

1. 10. 2026

Logo YouTube

24. 9. 2026

Logo YouTube

17. 9. 2026

Logo YouTube

11. 9. 2026

Logo YouTube

3. 9. 2026

Logo YouTube
Archiv na YouTube
Logo Biskupství Litoměřického
Ikona InstagramIkona Facebook

Biskupství litoměřické

Dómské náměstí 1/1

412 01 Litoměřice

Česká republika

tel.: (+420) 416 707 511 – recepce

e-mail: biskupstvi@dltm.cz

datová schránka: am6jt4y

web: www.dltm.cz

IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126

Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.

IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329

BIC: GIBACZPX

Ochrana osobních údajů | Ochrana oznamovatelů
Kontaktujte nás