22. 6. 2019, Milena Davídková
Čtvrtek 20. června 2019, Slavnost Těla a Krve Páně (Boží Tělo), Litoměřice
Gn 14,18-20, 1 Kor 11,23-26, Lk 9,11b-17
Bratři a sestry,
svátek Božího Těla, alespoň v mém, poněkud romantickém pojetí, má vždy nádech blízkosti dobrých časů už třeba tím, že se vyhlížejí školní prázdniny, ty jsou vlastně nadosah, pak k onomu „božítělovému“ času přispívá i rozkvetlá naše česká krajina, slavnostní bohoslužba s eucharistickým procesím, konaná die cadente, tedy v den svátku v době dlouhých večerů pomalu začínajícího léta, a pak i svou hezkou roli zde hraje konkrétní specialita zmrzlinových pohárů pro děti po Božím Těle na biskupské rezidenci. Bude tomu tak i letos, samozřejmě! Promiňte mi, drazí přátelé, ale i toto všechno je pro nás křesťany důležité a v současnosti tím více, protože vlídné a laskavé Boží pohlazení, po němž naše duše dychtí, dokáže vlít novou naději a duchovní energii pro naše společné úsilí: šířit Kristovo evangelium a zajišťovat mezi lidmi dostatek svorníků, event. mostů.
První Mojžíšova kniha dnes zmiňuje krále Melchizedecha, bytost, pocházejí téměř z jiného světa, nikdo neznal jeho původ, ale vědělo se, že měl mnoho společného s pokojem, jako by to byl král míru, a pak, že přinesl základní obětní skutečnosti: chléb a víno. Dlouhá staletí před Poslední večeří Páně je v této starozákonní knize už zřetelný náznak eucharistie. Ovšem s tím rozdílem, že se chléb a víno neobětuje ve starozákonním smyslu celopalu, ale proměněné v Tělo a Krev Kristovu se rozděluje jako eucharistická posila, a až poté člověka vybavuje rozhodností stát se smírnou obětí, živým celopalem. A i když se rozděluje čím dále tím více, duchovního pokrmu a nápoje neubývá. Kristova přítomnost v ponechaných hostiích zůstává např. i pro Božítělové procesí.
Svatému Pavlovi velmi záleželo na tom, aby eucharistická tradice, sama mešní liturgie v našem současném chápání, nebyla jen zbožným obřadem, byť by byl konán s velkou důstojností a noblesou. Sv. Pavel upozorňuje na dvojí Ježíšovo poznamenání: To konejte na mou památku. Má to svou velkou důležitost, protože vzpomíná a živě si pamatuje jedině ten, kdo se těší dobrému zdraví. Kdo už nevzpomíná, nepamatuje si, ztrácí paměť, toho se začíná zmocňovat nemoc, jeho rozum slábne.
Je až s podivem, s jakou podrobností evangelisté líčí událost zázračného rozmnožení chlebů a ryb, resp. zázračného nasycení tolika tisíců lidí, a jen těžko bychom si u těchto evangelních záznamů dokázali představit, že by tam u toho nebyli přítomni očití svědkové této mimořádné události, kteří pak celé dění zaznamenali. Je sděleno, že se už schylovalo k večeru. Nemůžeme si nevzpomenout na podobnou evangelní událost z Emauz s téměř stejnými podrobnými detaily. I Emauzští učedníci pozvali dosud neznámého poutníka ze společné cesty do domu, protože se začalo stmívat a nastával večer. Očití svědkové události rozmnožení nutně museli bedlivě sledovat každý pohyb hlavy i rukou Ježíšových: vzal chleby a ryby do rukou, vzhlédl k nebi, požehnal je, lámal a dával učedníkům, aby je předávali dál. Velmi podobně v Emauzském domě vzal chléb, pronesl nad ním požehnání, rozlámal ho a podával jim. Tehdy v pustém kraji při rozmnožení bylo přítomno na 100 padesátičlenných mužstev, v Emauzích to byla skupinka malá, jen o dvou členech. Všichni si však dobře povšimli, přítomných 5.000 mužů na poušti, i ti dva v emauzské domácnosti, že Kristem požehnaný, rozlámaný a podávaný pokrm minul ústa jeho, ale neminul ústa hladových, těch, kteří byli s ním. Stejně tak Ježíš sytí nás, na sebe nemyslí, těší nás svou eucharistickou přítomností a vyžaduje jen jediné: nechat se Jím pohostit. Každý, kdo tak kdy z lidí učinil, najedl se dosyta, a ještě zbylo. Posílil se dostatečně. Eucharistie se nevyčerpává naší pozorností, a současně nevyprchává naším nezájmem. Krista, skutečně přítomného v Nejsvětější Svátosti adorací a procesím neobtěžujeme. Je Jeho radostí přebývat mezi námi, mezi lidmi. Pobuďme s Ním dnes večer chvilku navíc.
Váš + Jan
![]()
Foto: Dominik Faustus
Více fotografií si můžete prohlédnout ve fotogalerii

7. 10. 2026
Když jsem vás zval na kající pouť do Hájku, věděl jsem, že to nebude jen o pěkném výletu nebo spolehlivém autobusu zpátky domů. Den po svátku svatého Františka z Assisi jsme se sešli, abychom před Boha přinesli to, co nás tíží. Jako váš arcibiskup před vás nepředstupuji z nějaké výšiny – stojím v tomto kajícím společenství spolu s vámi a na prvním místě, protože i já jsem hříšník, který potřebuje odpuštění, obrácení a nové srdce.
Svatý František uslyšel Kristovu výzvu „oprav můj dům“, ale nezačal tím, že by ukazoval prstem na druhé. Začal u sebe. Pravá kajícnost totiž není divadlo ani rychlá náplast na minulost. Je to odvaha podívat se pravdě do očí, přiznat vlastní slabost a s důvěrou se opřít o Otce, který nás ani v našich vinách neopouští.
Moc vám děkuji za vaše modlitby a otevřenost – biskup nemůže stát mimo tělo, jehož je součástí.
Žehnám vám a přejí vám Kristův pokoj!
18.00–20.00
Kostel sv. Václava, Lovosice
Večer barokní hudby v podání absolventů konzervatoře v Teplicích. Během koncertu se představí nový soubor mladých umělců Musica Affetti ve složení: Anežka Landová, cembalo, Marek Vyskočil, zobcová flétna a Antonín Paldus, violoncello. Soubor, který vznikl během studií na konzervatoři, přednese skladby z období renesance a baroka. Zazní díla J. S. Bacha, G. F. Handela, G. P. Telemanna, F. Manciniho, I. Siebera, D. Ortiza a M. Farinela. Více info na webu Centra kultury LOVOš.
18.00–20.00
Kostel sv. Jakuba Staršího, Česká Kamenice
V kostele sv. Jakuba Staršího v České Kamenici vystoupí 9. 10. Děčínský symfonický orchestr. Vstupné bude 100 kč.
19.30–20.30
Červený kostel v Litoměřicích
Vstupné dobrovolné, zve sbor Bratrské jednoty baptistů v Litoměřicích.
Biskupství litoměřické
Dómské náměstí 1/1
412 01 Litoměřice
Česká republika
tel.: (+420) 416 707 511 – recepce
e-mail: biskupstvi@dltm.cz
datová schránka: am6jt4y
web: www.dltm.cz
IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126
Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.
IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329
BIC: GIBACZPX