28. 12. 2025, Jiří Nývlt
Konec Jubilejního roku 2025, společenství v zaplněné litoměřické katedrále sv. Štěpána, obnova manželských slibů a šestnáct mužů přijímajících kandidaturu jáhenské služby. Pak slavnostní nešpory a čaj, svařák a sladkosti pod chrámovou věží. To všechno prožili lidé, kteří přijeli na svátek Svaté rodiny do biskupského města.
Litoměřický biskup Stanislav Přibyl připomněl v promluvě význam naděje, kterou si místní církev (spolu s tou světovou) celý uplynulý rok připomínala. „Naděje je přesvědčení, že Boží zaslíbení platí, že se o něj opravdu můžeme opřít. Celý náš život je cesta v nejistotě: nejsme si jisti ani tím, co máme, ani tím, jak se máme. Nevíme dne ani hodiny, nevíme, zda budeme zdraví, zda bude mír, zda… je tolik těch nejistot! Ale je tu věrný Bůh, ,který dnes naplnil sliby svoje dávné‘, jak zpíváme v jedné vánoční písni. A jeho dávné sliby nepřinášejí jistoty, tak jak bychom je chápali my, ale ujištění, že on nás nikdy neopustí,“ uvedl biskup.
Velkou pozornost věnoval Stanislav Přibyl v kázání tématu manželství a rodiny. „Často slyším i od významných a vlivných osobností, že manželství je zbytečnost, že to je jen papír, a velmi mě to mrzí. Manželství není jen papír, protože to není jen tak nějaká smlouva či dohoda, ale je to posvátná smlouva, založená na lásce a věrnosti manželů. A láska a věrnost jsou posvátné skutečnosti,“ zdůraznil Stanislav Přibyl s tím, že na tom také stojí domov. „Není jen střechou nad hlavou nebo místem, které máme zapsané v občance, ale je místem lásky a jistoty pramenící z věrnosti, místem naděje. Prosím, chraňme manželství a rodinu. Jinak se obávám, že se z nás všech stanou dříve či později nedůvěřiví bezdomovci,“ žádal biskup a připomněl, že rodina je zároveň něčím, co teologie nazývá „ecclesiola“, základní buňkou církve, nebo domácí církví. „Myslíte, že naše diecéze stojí na velkých farnostech? Nikoli, stojí na rodinách, které často roztroušené po horách a samotách střeží světlo evangelia a živí tak svou víru. Jistě platí pravidlo: Ubi episcopus, ibi ecclesia (kde je biskup, tam je církev – pozn. red), které vyslovil na přelomu prvního a druhého století sv. Ignác z Antiochie. Ale stejně tak podle mého přesvědčení platí: Ubi familia christiana, ibi ecclesia. – kde je křesťanská rodina, tam je církev,“ povzbudil litoměřický biskup. Poukázal také na to, že vstoupit do manželství a žít jej, není nějaká zbytková spiritualita, ale povolání. „Proto je na místě, abyste vy, kdo jste manželství uzavřeli a v manželství žijete, obnovili své manželské sliby a připomenuli si tak velikost a posvátnost vašeho životního kroku a života vůbec,“ pozval manžele a dodal: „Máme mezi sebou šestnáct mužů, kteří chtějí sloužit jako jáhni. Patnáct z nich je současně manželi a otci rodin. Jejich povolání tak není jen jejich záležitostí a záležitostí církve, ale právě oné zmiňované ,ecclesioly‘ domácí církve, rodinné církve. Tito muži se rozhodli dnes přijmout kandidaturu jáhenského svěcení. Není to ještě nic právně závazného, ale je to už podaná ruka církvi zastoupené zde biskupem, že svůj úmysl sloužit jako diakoni myslí vážně. Proto jejich manželky nemohou stát stranou, ale budou v té chvíli svým manželům nablízku a položí jim ruku na rameno, aby tím daly najevo, že za nimi stojí.“
V takové míře tento obřad dosud litoměřická diecéze nezažila. Biskup uvedl, že rozhodnutí těchto mužů bere jako velké požehnání a znamení naděje, slíbil také, že je připraven o „tento poklad pečovat“ nejen tím, že se kandidátům jáhenství dostane dobré formace, ale také starostí o jejich rodiny. „Vážení adepti jáhenství a vy, jejich manželky, děkuji vám za velkorysost a ochotu jít do neznáma právě v duchu ctnosti naděje,“ poděkoval Stanislav Přibyl.
Na závěr bohoslužby pronesl jáhen Michal Olekšák modlitbu, kterou litoměřická diecéze vstoupila do realizační fáze Synody o synodalitě. „Všichni jsme protagonisty: protagonisty života s Bohem, s bližními, života v organismu církve. Proto jsme nyní všichni voláni k tomu, abychom šli společně. Společnou cestou, řecky synhodos, kde si budeme stále více uvědomovat, jak je důležité společenství, ono my církve, jak je třeba, abychom v sobě našli ochotu z církve nejen žít, ale také do ní přispívat svými dary, tedy spoluúčast, a abychom to vše žili a dělali nikoli pro sebe a vlastní dobrý pocit, ale proto, že jsme vysláni na vinici, na pole, do celého světa, tedy poslání,“ popsal Stanislav Přibyl.
Společenství, spoluúčast a poslání jsou tři klíčové pojmy synodálního způsobu života, k němuž pozvali celou církev dva poslední papežové. „Prosím, abychom toto pozvání vzali vážně a nezůstávali v roli diváků, ale abychom každý tam, kde jsme, dokázali přiložit ruku k dílu: v pastoračních a ekonomických radách farností, v ochotě stále se vzdělávat ve víře a ve způsobu, jak víru předávat, v ochotě posloužit tam, kde je potřeba pro potřeby místního společenství církve. Nejen teologie, ale i realita nás vede a povede k tomu, že církev není záležitostí kleriků, ale celého Božího lidu,“ upozornil Stanislav Přibyl zaplněnou katedrálu.
Slavnost uzavřela modlitba nešpor společně s katedrální kapitulou a pohoštění pod věží katedrály sv. Štěpána.
Homilie biskupa Stanislava v plném znění je dostupná zde.
Modlitba při vstupu do realizační části Synody o synodalitě.
Snímky jmn a Jana Chadimová / Č.lověk a Víra

18. 11. 2026
Svoboda je jedním z nejvzácnějších darů, které máme, ale ruku na srdce – občas s ní zacházíme, jako by to byla samozřejmost. Zažil jsem dobu, kdy člověk musel dobře zvažovat, co říká nahlas, a dnes žijeme v éře, kdy si můžeme dělat takřka cokoli. Přesto mám někdy pocit, že se necháváme dobrovolně zotročovat znovu – třeba vlastním pohodlím nebo neustálým sledováním toho, co si o nás kdo myslí na sociálních sítích.
V dnešním zamyšlení se podíváme na to, co o svobodě říká křesťanství, proč bez jasných hranic nefunguje a jaký je rozdíl mezi tím, když někomu v životě omylem šlápnete na nohu, a když se chováte jako pohádkový Kazisvět.
V čem vy sami cítíte největší ohrožení své vnitřní svobody v dnešní uspěchané době? Napište mi to do komentářů, moc rád si vaše postřehy přečtu!
Svobodně se můžete dívat na moje videa, lajkovat je i sdílet dál – budu moc rád, když tím společně podpoříme dobrou věc. Pokud nechcete přijít o další zamyšlení, nezapomeňte kliknout na Odebírat. Děkuji vám za vaši přízeň, povzbuzení i modlitby a přeji vám pokojné a skutečně svobodné dny!
10.30–12.20
Poutní bazilika Panny Marie ve Filipově
Slavnostní děkovná bohoslužba u příležitosti padesáti let služby varhaníka Jiřího Chluma v bazilice Panny Marie ve Filipově. Hlavním celebrantem bude Mons. Jan Baxant, emeritní biskup litoměřický. Koncelebrovat budou P. Jozef Kujan, SDB, a P. František Ptáček, SDB. Při bohoslužbě zazní Korunovační mše C dur KV 317 od W. A. Mozarta. Účinkovat bude pražský chrámový sbor a orchestr Collegium Strahoviense pod vedením Vladimíra Roubala. Plakátek *.pdf.
15.30–16.30
Kostel sv. Kateřiny, Bořislav
Doražte na pouť do Bořislavi u Teplic oslavit sv. Kateřinu a podpořit místní, kteří se o kostel příkladně starají!
Biskupství litoměřické
Dómské náměstí 1/1
412 01 Litoměřice
Česká republika
tel.: (+420) 416 707 511 – recepce
e-mail: biskupstvi@dltm.cz
datová schránka: am6jt4y
web: www.dltm.cz
IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126
Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.
IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329
BIC: GIBACZPX