Unikátní nález: šest tisíc let starý hrob patnáctiletého mladíka

23. 7. 2026,

Archeologové objevili v minulém týdnu na dohled od biskupské rezidence doklad neolitického osídlení Dómského pahorku. Jedinečný nález vydala Biskupská zahrada v Litoměřicích, která se během rozsáhlé rekonstrukce mění ve veřejný park.

Jedním z největších překvapení archeologického průzkumu, který během prací na Dómském pahorku skončil ve středu 22. července, byl objev, který se týmu z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech podařil v samém závěru vykopávek. Poměrně hluboko pod povrchem nalezli hrob Kultury s vypíchanou keramikou, který je více než šest tisíc let starý. Název této éře dala výzdoba keramiky, která je tvořená jemnými vpichy.

„Vedle kosterních pozůstatků jedince mužského pohlaví zesnulého ve věku asi patnácti let, v hrobu leželo celkem dvanáct nádob, z nichž některé jsou dochované ve skvělém stavu. U sebe měl také broušenou kamennou sekeru. V keramice jsou zlomky kostí, o nichž nevíme, jestli je to pozůstatek žárového pohřbu nebo obsahuje nějaké další milodary,“ popisuje archeolog Milan Sýkora.

Podle jeho slov se jedná o nebývalý unikát, protože jak řekl, „takto vybavený hrob ve střední Evropě v podstatě neznáme“.

Nález nyní čeká základní laboratorní vyšetření. Proběhne antropologický průzkum pozůstatků a je zapotřebí určit i obsahy nádob. „Může tam být pyl a další organické pozůstatky, které nám prozradí něco o tehdejším prostředí – jaká tu byla vegetace, co bylo pěstované. Pak vše poputuje do zdejšího muzea a jsme dohodnutí, že nálezy převezme do stálé expozice,“ přibližuje Milan Sýkora.

S biskupstvím jsou archeologové domluvení, že po skončení průzkumu připraví společně výstavu.

Pod zemí v lokalitě Dómského náměstí i Biskupské zahrady nalezl tým odborníků celou řadu předmětů, které ukazují kudy kráčela historie i lidé, kteří tento prostor obývají už od pravěku. Více informací v článku z konce června.

Průzkum je součástí obnovy veřejného prostu na Dómském náměstí i přebudování přilehlé zahrady v park. K opravám financovaným mj. z fondů Evropské unie, se na konci léta připojí i rekonstrukce interiéru katedrály sv. Štěpána.

Snímky Milan Sýkora

Fotogalerie

Biskupské chlebíčky

Není čas jako čas

23. 7. 2026

Znáte ten pocit, když na hodinkách nebo přesýpacích hodinách neúprosně utíkají vteřiny, dovolená se krátí a vás jímá hrůza z pondělního rána? V řečtině se tomuto měřitelnému a neuprosnému času říká chronos. Bible ale zná ještě druhý rozměr času – kairos. Čas příhodný, ten pravý okamžik, kdy se zastavíme a prožijeme přítomnost naplno.

V dnešním videu se s vámi chci podělit o malé zamyšlení nad tím, jak v dnešním uspěchaném světě hledat ten správný „radar“ na kairos, jak se naučit odpočívat a co pro mě osobně znamená vnitřní pokoj.

📌 O čem v dnešním videu mluvím?
Špagety al dente: Proč mi příměr brněnského biskupa Pavla Konzbula o tom správném okamžiku přijde tak trefný.

Křesťanská neděle: Proč náš nedělní odpočinek neznamená jen ležet na gauči a koukat do mobilu, ale darovat čas Bohu a lidem kolem nás.

Moje představa o věčnosti: Zda nebe náhodou nebude spočívat v tom, že se všechen ten krásný čas smrskne do jednoho věčného „teď“.

Kde čerpám sílu já: Proč si při procházce přírodou nebo večerním bilancování stokrát za den říkám: „Proč jsem zrovna já arcibiskupem?“ – a jak z té odpovědi čerpám vděčnost.
„Vděčnost spojená s vnitřním pokojem – to je pro mě kairos. A ten se dá přivodit tím, že budeme mít otevřené oči pro Boží stopu v každém, i v tom nejvšednějším dni.“

💬 Zapojte se do diskuse!
Kdy jste naposledy zažili svůj vlastní kairos? V přírodě, při dobrém jídle, nebo s rodinou? A daří se vám v neděli opravdu vypnout od elektrických přístrojů? Napište mi do komentářů, moc rád si vaše zkušenosti přečtu.

17. 7. 2026

9. 7. 2026

2. 7. 2026

25. 6. 2026

18. 6. 2026

Archiv na YouTube

Kalendář událostí

sobota25. červenec2026

Svatojakubská pouť ve Václavicích – mše sv. za smíření

10.00–11.00

Bývalý kostel sv. Jakuba Většího, Hrádek nad Nisou – Václavice

Po dvou letech vás chceme srdečně pozvat ke společnému slavení i prosbám o smíření při mši sv. v rámci Svatojakubské pouti ve Václavicích v sobotu 25. července od 10 hodin na základech bývalého kostela sv. Jakuba Staršího. Pouť bude letos trochu větší a v celkovém rámci slavností mikroregionu – podrobný program na plakátcích. Duchovně se akce připojuje k Roku smíření vyhlášeného biskupem Stanislavem.

neděle26. červenec2026

Pouť do Světce u Bíliny

14.00–15.00

Kostel sv. Jakuba Většího, Světec u Bíliny

Teplická farnost zve na pouť do Světce u Bíliny.

středa29. červenec2026

Litoměřické varhanní léto 2026

19.00–21.00

Kostel Všech Svatých, Litoměřice

Na koncertě vystoupí: Pavel Kohout-varhany, Vít Kohout- housle.

pátek31. červenec2026

Připomínka Ústeckého masakru v Roce smíření

14.00–19.00

Ústí nad Labem

Ústecký masakr, tedy poválečné vraždění německého obyvatelstva v Ústí nad Labem, připomene letos v rámci Roku smíření v litoměřické diecézi vedle pietního aktu u pomníku v Krásném Březně a ekumenické modlitby na železničním mostě také bohoslužba v kostele Nanebevzetí Panny Marie.Do Ústí nad Labem se při té příležitosti vypraví i apoštolský administrátor litoměřické diecéze, arcibiskup Stanislav Přibyl.Před osmdesáti lety, 31. července 1945, explodoval v Ústí nad Labem muniční sklad. Výbuch posloužil jako záminka pro vraždění německých obyvatel města. Revoluční gardy, českoslovenští i sovětští vojáci a další lidé svrhávali německé obyvatele města do Labe, několik jich utopili v požární nádrži na Mírovém náměstí a další ubili před hlavním nádražím. Počet obětí se odhaduje na 80–100 osob, přičemž jmenovitě je 43 mrtvých. Následné vyšetřování bylo uzavřeno „bez důkazů“.Tehdejší události popsala loni při pietním aktu jedna z pamětnic, Brigitta Gottmann. „Bylo to děsivé a nikdo netušil, kam až to může zajít. Moje babička v nářcích prchala z města. Tenkrát nám dětem říkali, že se sem zase vrátíme. Do tohoto krásného údolí Labe se vracím posledních třicet let a jsem vděčná, že to je možné,“ uvedla.Setkání v den výročí masakru – 31. července – se zúčastní jak zástupci rodáků německé národnosti a jejich potomků, tak i představitelé spolků a veřejného života.Program:14.00 setkání u pomníku v Krásném Březně, přesun na železniční most15.00 ekumenická modlitba na mostě, poté setkání na faře18.00 mše svatá v arciděkanském kostele, hlavní celebrant arcibiskup Stanislav Přibyl.

Všechny události