Dušičková akce Zapal svíčku ukázala, že celá řada společenství křesťanů ve farnostech litoměřické diecéze dokáže uspořádat bohoslužebné shromáždění pro sebe i širokou veřejnost. Podle svých sil a schopností být ve službě druhým. Podobná příležitost se nabízí i o Vánocích! „Metoda je stejná. Prostě pozvat, otevřít dveře. Lidé mají chuť přijít do kostela a mohou slyšet něco o Pánu Ježíši. Je na nás pro ně vytvořit prostor a čas k zastavení naplněnému vánočním poselstvím a atmosférou,“ zve biskup Stanislav Přibyl. Jak říká, o Vánocích je skvělé, že lidé navzdory tomu, že mají mnoho jiných možností, jak je prožít bez duchovního jádra – u jídla, s hudbou, vůní a teplem v pohodě domova – hledají to světlo z betlémského chléva a chtějí přijít k jesličkám a zazpívat koledy do vymrzlého kostela. Je to pro ně také příležitost zaslechnout příběh o narození Ježíše Krista a pro katolíky pak možnost otevřít kostel, nabídnout Betlémské světlo, přivést je k jesličkám, zpívat s nimi koledy. A nemusí to být nutně o půlnoci. „Je hodně důležité přečíst evangelium, jak to s Ježíšovým narozením bylo. Není to jen romantické vyprávění, ale obrací mysl člověka k jádru křesťanské zvěsti. A s pokorou si přitom přiznejme, že Kristovo vtělení, tedy teologické jádro evangelního poselství, že ,Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi‘, je tajemství i pro nás věřící,“ připomíná Stanislav Přibyl. Evangelní vyprávění Vánoční příběh slyšíme v evangeliích noční i ranní mše svaté. „Při takových příležitostech, jako je "půlnoční" setkání nebo bohoslužba, jsem je často spojil, aby přítomní slyšeli celý ten příběh, který spočívá ve zvěstování anděly, v narození Krista a také v tom, že pastýři slyšeli a vydali se na cestu a nalezli. A pak chválili Boha a vrátili se ke svým stádům,“ popisuje biskup s tím, že právě tak také složil Jakub Jan Ryba Mši vánoční: začíná tím, že se budí pastýři, protože „něco“ vidí, pak jdou a nesou dary, klanějí se a obětují něco ze svého mála, načež následuje chvála Boží a vracejí se od Betléma. „Takové významy v sobě skrývají i betlémy. Všechny figurky jsou nasměrované k betlémské chýši. A kdyby někdo nevěděl, co se tam děje, tak nahoře je anděl s tou páskou, která to celé vysvětluje,“ usmívá se Stanislav Přibyl s tím, že právě tak můžeme zprostředkovat a představit, co slavíme: přes slovo, emoci, přítomnost, atmosféru i zpěv – ideálně vlastní – a k reprodukované hudbě se uchýlit jen jako k nouzovému řešení. Vyjít vstřícJak říká litoměřický biskup, když tolik lidí přichází do kostela jen jednou za rok, je od katolíků dobré a hezké přizpůsobit jim slavení: „Čili bych se přimlouval vyjít jim vstříc a připravit jim ,půlnoční‘ bohoslužbu, aby to pro ně bylo nejen krásné, ale i trošku srozumitelné, zvolit volnější formu: setkání v kostele nebo bohoslužbu slova,“ nabízí Stanislav Přibyl. (Její text naleznete zde.) Mše svatá, nebo bohoslužba slova? Forma bohoslužby slova se nabízí i ve farnostech, kde žije a působí kněz. „Máme přece vítané hosty, ale ti když přijdou na "půlnoční" mši svatou, tak se tam sice děje něco krásného a posvátného, ale oni tomu vůbec nerozumí. Pak se ocitáme v situaci, kdy kostel zaplní drtivá většina, kterou neumíme oslovit, a ta menšina věřících se tam cítí ne jako doma, ale v cizině,“ podotýká Stanislav Přibyl a dodává: „Jsme přitom svázáni posvátností mše svaté a rezignujeme na příchod a oslovení těch, kdo jí nerozumí.“ . Neznamená to však vzdát se mše svaté, kterou může farnost slavit po rozednění, tedy týž den, jen o pár hodin později. „My katolíci o nic nepřijdeme, protože liturgické slavení Vánoc má svou vigilii, která začíná se západem slunce 24. prosince, pak je mše v noci, za svítání a ve dne. Všechny ty tři mše svaté mají stejnou hodnotu a platnost. Čili půjdu-li na mši svatou o půlnoci, v sedm ráno nebo v 10 dopoledne na Boží hod, je vlastně z hlediska liturgie a takzvané nedělní povinnosti totéž. A nemusím být na všech těchto mších,“ připomíná Stanislav Přibyl a dodává: „Tak jako se k nám Bůh sklonil v malém dítěti, můžeme se i my sklonit k různým lidem, aby mohli pochopit, co pochopili i prostí pastýři ve Svaté zemi před dvěma tisíci let. Jen musíme rozvažovat, jakým způsobem to lidem podáme, abychom jim nenabídli jen neurčitý vjem krásy a posvátnosti. A to platí i pro bohoslužbu slova, kterou třeba připravíme.“Text bohoslužby slova je zde. Plakátek lze vyrobit snadno a rychle v aplikaci Canva. Snímky Petr Macek 

V Litoměřicích už probíhají a v řádu měsíců začnou tři zásadní opravy církevních budov a veřejného prostoru. V rozhovoru je představuje Karel Hercík, koordinátor stavebních projektů biskupství. Jedná se o probíhající obnovu bývalého semináře, nynějšího Diecézního domu kardinála Trochty a chystané rekonstrukce Dómského náměstí a přilehlých prostranství. V neposlední řadě také katedrály sv. Štěpána. Na Diecézním domě kardinála Trochty v litoměřické Komenského ulici bylo celý podzim lešení. A teď je na části zateplená fasáda, ze které zmizely všechny profilace a budova jako by ztratila tvář. Takhle to zůstane?. Nikoliv. Je naplánovaná celková rekonstrukce fasády a dům bude po dokončení oprav vypadat z hlediska profilace a architektonických prvků tak, jako dříve. Momentálně nás zastavilo zimní počasí - jsme v dílčí etapě. Nemrzne, proto se pustíme do odkopávání budovy kvůli svislé izolaci. Nemáme času nazbyt, protože s ohledem na dotační podmínky a uzavřenou smlouvu o dílo musí být celá stavba hotová do podzimu 2026. Cílem je snížit energetickou náročnost budovy. Budeme opravovat úplně celý vnější plášť domu, tedy přidávat zateplení. Celý objekt tak nabyde v celém objemu o šestnáct centimetrů tloušťky izolace. Výměna čeká i všechna okna. Nemůžeme topit Pánu Bohu do oken. A jak jsem řekl, ve finále se na objekt vrátí všechny zdobné prvky ve stejných profilacích a množství. Vše probíhá za pravidelné kontroly a účasti památkové péče.   Součástí celého projektu úspor je i zřízení fotovoltaické elektrárny na střeše domu.. Bude čítat zhruba 204 panelů. S instalací začneme zhruba v polovině příštího roku, abychom měli vše dokončené a funkční před kolaudačním řízením, takže hotové by to mělo být také na podzim.   Druhá věc, která nás v Litoměřicích v roce 2026 teprve čeká, je již dříve avizovaná revitalizace Dómského pahorku. Na co se mají připravit obyvatelé města?. Dómský pahorek je velké a krásné území uprostřed města. Bohužel je dosud skoro z poloviny nepřístupné – hovořím především o biskupské zahradě, která se nachází za zdí a za věží katedrály. V ní je naplánovaná atraktivní parková úprava, která ji otevře návštěvníkům. V rámci revitalizace celého prostoru se chystá oprava a doplňování komunikací, nová výsadba zeleně, nahrazení dle dendrologů již přestárlých stromů a doplnění vodních prvků. Nová kašna bude v centrální části Dómského náměstí u velkých lip a další bude v biskupské zahradě, plus tam bude obnovena kašna ve zdi, která tam dříve byla. Vodu do nich přivedeme podle někdejších osvědčených způsobů: budeme shromažďovat dešťovou do zásobníků a v nich bude osazena současná technologie na přečerpávání. Pro pohodlí občanů a všech návštěvníků areálu budou zřízeny, udržovány a provozovány i veřejné záchodky, které se budou nacházet pod věží. Posezení v zahradě s výhledem na město bude super a nevšední – prostě pro mnohé úplně nový pohled na Litoměřice. Je to rozsáhlá a náročná investiční akce a je naplánována zhruba na dva roky. Moc si přejeme, aby všechny práce skončily do začátku zimy 2027. Už víme, že tento projekt bude podpořen z prostředků EU, k žádosti o dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu již máme vydaný právní akt. Pokud vše půjde jak má, budeme v průběhu ledna uzavírat smlouvu se zhotovitelem a předávat staveniště. Náklady se přiblíží k šedesáti milionům.   Co to bude znamenat pro obyvatele a návštěvníky Litoměřic ve smyslu přístupu do prostoru Dómského náměstí?. Omezením se bohužel nevyhneme. Je to průchozí část města, kterou využívají obyvatelé náměstí i okolních ulic a čtvrtí a je to lokalita, kterou navštěvují turisté. Uděláme vše pro to, aby byl ten prostor - byť částečně - přístupný i v průběhu stavby. Bude nutné respektovat omezení daná značením, které tam bude samozřejmě umístěné. Zachovaný bude přístup i pro Integrovaný záchranný systém. Čili jednoduše řečeno průchodnost a přístup bude sice limitovaný, ale možný i v průběhu prací. A to v prostoru, které vymezují brány u vjezdu z Dómské ulice z města, v Máchově ulici od Vikárky a třetí v sousedství biskupské kurie od někdejší zdravotní pojišťovny.   V neposlední řadě nás čeká ještě jeden velký projekt, o kterém se také šušká: rekonstrukce katedrály. Ona vypadá, že je v pořádku, když se na ní člověk podívá zvenku. Co se tedy bude opravovat?. Obnova se dotkne interiéru. Je to hlavní chrám diecéze a zaslouží si opravdu zevrubnou rekonstrukci. V plánu je restaurátorská výmalba, opravy štukových prvků, kompletní nová elektroinstalace, ozvučení a osvětlení chrámu. Upravíme i vstup do katedrály, kde vznikne krásná a novodobě přiznaná prosklená část. Umožní lepší pohled do interiéru a také zlepší přístup do chrámu, který bude bezbariérový.   Pozorní návštěvníci katedrály už si mohli všimnout restaurátorských sond. Jak by ta katedrála měla zevnitř vyhlížet po rekonstrukci?. Narovinu: ještě pořád to nevíme. Aktuálně probíhají doplňovací průzkumy, které si vyžádali památkáři. Výsledky jsou zatím nejednoznačné. A tak čekáme, jak to všechno dopadne. Podle toho pak upřesníme rozsah i konečnou podobu celého projektu tak, abychom mohli někdy v polovině roku 2026 začít. Je to ale odhad, protože musejí proběhnout výběrová řízení a předtím ještě finalizace projektové dokumentace.   Tak ještě jinak: jak katedrála nebude vypadat?. Jednoduše řečeno žlutobílá už nebude. Určitě ale bude hezčí a teď se hledá přesná podoba její někdejší krásy, kterou upraví stanovisko památkářů podle toho, co přesně v sondách dohledáme a výsledek se bude odvíjet i od našich finanční možnosti.   Známe to z domova. Když se „maluje“, je dům vzhůru nohama. Katedrála asi tedy bude zavřená?. Po dobu obnovy bude nepřístupná. Určitě budeme věřící i ostatní veřejnost informovat o podrobnostech, až to bude na spadnutí. Jisté je, že tato oprava bude probíhat zároveň s rekonstrukcí Dómského náměstí. Jak už jsem říkal: katedrála je hlavní chrám diecéze, a proto si zaslouží pozornost. Všem katedrálám v naší zemi se dostalo v uplynulých třech dekádách podobné péče. Také ještě stále nedokážeme říci, jaké budou náklady kvůli probíhajícím průzkumům a úpravám projektové dokumentace. Dotační tituly nám umožní čerpat asi padesát milionů korun.   Všechny krásné budovy ve městě jsou nasvícené, jak na tom bude katedrála?. V rámci revitalizace Dómského náměstí budeme připravovat i kompletní kabeláž pro slavnostní nasvícení stěžejních objektů – tedy biskupské rezidence, katedrály sv. Štěpána i věže. Ale na výsledek si budeme muset ještě minimálně dva roky počkat.