Druhá bohoslužba Roku smíření v litoměřické diecézi zaplnila v úterý 10. února kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mladé Boleslavi. Dvanáct duchovních katolických a nekatolických církví z města i okolí se shromáždilo v chrámu k modlitbě za smíření za válečné a poválečné násilí před 80 lety.  . Přijel nejen biskup Stanislav Přibyl, ale také patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta. Archivář litoměřického biskupství Martin Barus připomněl místní historické reálie války i prvních dnů po jejím konci: „Místní obyvatelstvo německé národnosti bylo postupně během května internováno. Doloženy jsou pak i různé přečiny, kterých se vůči němu dopouštěl člen tzv. Zajišťovacího oddílu Jiří Roubíček, který byl dokonce za své skutky stíhán, vyšetřován a krátce vězněn – propuštěn však byl v březnu 1947,“ uvedl v úvodu setkání.Pasivita se může vymstítPři bohoslužbě zaznělo evangelium O marnotratném synu a biskup na něj navázal ve své homilii. Upozornil na postoj staršího syna, který nazval „netečností spravedlivých“. Jsou to lidé, kteří podle svého vlastního úsudku jednají správně, což však lidstvo mnohokrát v historii přivedlo do neštěstí. „Může se nám vymstít pasivita typu ,co mě je do toho, já jsem se choval a chovám dobře ‘. I když nepociťujeme osobní vinu, je dobré jít spolu s mladším synem z podobenství až k těm vepřům z příběhu a uvědomit si, že jsme se vzdálili od Otce. Když hovoříme o historických křivdách, často se dostáváme do pozice toho staršího syna: vkrádá se nám do mysli, že se nás to netýká, jednáme správně, vždyť jsme nikomu nic neudělali,“ upozornil Stanislav Přibyl. Úkolem křesťanů však podle biskupa není jenom myslet na svoji cestu, na to, kde já jsem zhřešil, kde já jsem se ztratil, nevystačíme si s postojem ,já nemám žádnou vinu‘, ale je potřeba mít stále připravenou podanou ruku tomu druhému, usmířit i viny minulosti. „My se teď modlíme za ty všechny, kteří dostáli nějaké úhony v divokých letech války i po ní, ale kteří také spáchali hrůzné hříchy. Slyšeli jsme dramatické příběhy, které se odehrály v tomto kraji. Buďme poctiví, pravděpodobně každý z nás, kteří tu žijeme víme, že se nás to přece jen v našich rodinách nějak dotklo,“ připomněl biskup Stanislav Přibyl. Přítomné pak varoval, aby nenabyli falešného dojmu, že tento svět se poučil, že je vůči zlu imunní a že ,už se nám to nemůže stát‘. „Stačí nahlédnout do zpravodajství médií – na světě se stále odehrávají věci, které se děly tady před osmdesáti lety. Nedopusťme netečnost a utíkejme se k Bohu, který je milosrdný, aby nám dával novou šanci,“ vyzval biskup.  V Ježíši je smířeno všechno, co jestPatriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta připomněl náboženskou rozmanitost města, včetně skutečnosti, že se ve zdejších utrakvistických chrámech v minulosti kázalo i německy. K bolestné trhlině mezi Čechy a Němci podle jeho slov došlo až v čase druhé světové války a po ní. „Pohled hluboké křesťanské víry se dokáže vypořádávat s nepochopitelnými záležitostmi světa a jeho temnými stránkami. V Ježíši je smířeno všechno, co jest, jak píše apoštol Pavel Kolosanům. Je to naše společné vyznání naděje: Kristus je zdrojem smíření mezi církvemi i národy. Role církví a jejich představitelů není v ponoukání k nesnášenlivosti, ale naopak mají být hlasem pokojného řešení a hledání hojivé a obnovující moci Kristovy lásky. Smíření znamená, že pokoj a mír vstupuje do nás samých a přenáší se pak do vztahů,“ řekl Tomáš Butta a ocenil, že biskup Stanislav v této době „plné napětí neshod a konfliktu, přichází s biblickým poselstvím smíření“. „Je to hluboké a široké poselství, niterně duchovní a současně praktické, které se týká našeho každodenního života,“ poukázal patriarcha s tím, že to není nijak abstraktní nebo historické téma.Nejsme si již cizinciK bohoslužbě se připojil té atašé německého velvyslanectví Rüdiger Heinrich, který tlumočil pozdravy německého velvyslance Petera Matthiase Reusse a ve svém vystoupení nepřipomínal jen temnou kapitolu dějin Mladoboleslavska před osmdesáti lety a viny obou stran. „Jako křesťané víme, že dějiny nekončí Velkým pátkem. V poselství naší víry je síla obnovy,“ uvedl a připomněl, že tento princip se v kraji ukazuje zcela konkrétně. „Nejpozději od počátku 90. let minulého století začala nová pozitivní kapitola česko-německých dějin. Čas sbližování, který dnes nachází svůj další důležitý krok – smíření. Mladá Boleslav je dnes pozitivním symbolem naší společné síly: zdejší automobilka je významným příkladem hluboké provázanosti našich národů. Češi a Němci zde pracují ruku v ruce a vytváříme prosperující životní základ pro tisíce rodin. Tento průmyslový úspěch je viditelným důkazem toho, že z někdejšího rozdělení vyrostlo partnerství a přátelství založené na vzájemném respektu, uznání a úctě. Dnes, osm desetiletí po válce, můžeme s vděčností konstatovat: vztah mezi Němci a Čechy je tak srdečný jako snad nikdy předtím. Nejsme si již cizinci – jsme sousedé a přátelé ve společné Evropě, sjednoceni společným hodnotovým základem vycházejícím z víry, důvěry, naděje, odpuštění a lásky k bližnímu,“ povzbudil. Během bohoslužby zazněla také Modlitba smíření. Biskup Stanislav Přibyl vyzval přítomné, aby se jí modlili i v příštích dnech tohoto Roku smíření.  Místní i hostující ekumenické společenství duchovních pak pohostil místní duchovní správce P. Pavel Poláček na faře. Celá promluva Rüdigera Heinricha v češtině (*.docx).  Historický kontext Martina Baruse (*.docx).  Modlitba smíření (*.docx). Snímky jmn a Jana Chadimová / Člověk a Víra - kompletní galerie na stránkách tohoto společenství.   

Biskupství litoměřické zahájilo rozsáhlý projekt obnovy Dómského náměstí a přilehlých částí historického Dómského pahorku, jedné z nejcennějších lokalit města Litoměřic. Cílem projektu je obnovit kulturní, duchovní i urbanistickou hodnotu lokality a současně její část nově zpřístupnit veřejnosti. Revitalizace je součástí dlouhodobé snahy biskupství pečovat o kulturní dědictví a otevřít jej obyvatelům i návštěvníkům města. O záměru a jeho obsahu informovalo biskupství veřejnost už 8. září 2024 při veřejném projednání - a architekti zapracovali i připomínky. Zahájení stavby a její podobu i průběh popsal 12. prosince 2025 v rozhovoru Karel Hercík, koordinátor stavebních projektů biskupství.      Prostor Dómského náměstí dlouhodobě trpí technickým opotřebením, nedostatečnou infrastrukturou a omezenou přístupností (zahrada je zavřená). Projekt revitalizace přinese komplexní obnovu povrchů, cest, zeleně i vodního hospodářství a zároveň umožní otevření dosud nepřístupných částí areálu. Součástí prací je totiž otevření velké biskupské zahrady, která se po dokončení stane novým veřejným prostorem s klidovou a rekreační funkcí. Projekt počítá s instalací vodních prvků (na Dómském náměstí i v zahradě), retenčních nádrží na dešťovou vodu, dále s obnovou a doplněním zeleně, parkovou úpravou, výsadbou nových stromů a vytvořením míst pro odpočinek. Zároveň vznikne nové zázemí pro návštěvníky - veřejné toalety u věže katedrály. Revitalizace Dómského pahorku znamená obnovu. Biskupství chce do prostoru vnést nový život, novou estetiku, vytvořit zázemí pro všechny, kdo tam zavítají. Je to investice do budoucnosti, která propojuje historii, duchovní tradici a moderní přístup k veřejnému prostoru: tedy aby byl Dómský pahorek co nejvíce otevřený a esteticky krásný. Revitalizace zeleně v tomto případě bohužel znamená i nutnost některé stromy nahradit novými – ať už kvůli jejich špatnému zdravotnímu stavu, z bezpečnostních důvodů nebo u kvůli krátkodobé perspektivě přežití resp. dožití. Jedná se však pouze o některé stromy: čtyři lípy uprostřed náměstí a čtyři smrky za věží katedrály. Městský úřad Litoměřice, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán v oblasti ochrany přírody a krajiny vydal po provedeném správním řízení (a místním šetření) a v souladu se zákonem souhlasné závazné stanovisko ke kácení právě těchto osmi dřevin. „Linie stromů mezi katedrálou a branou zůstane zachována a chystá se pouze jejich úprava,“ vysvětluje autor projektu ing. arch. Richard Cibik/FACIS architekti.. Jako kompenzaci má Biskupství litoměřické za povinnost provedení náhradní výsadby dřevin v lokalitě náměstí a zahrady. Vysadit má biskupství jako solitérní stromy čtrnáct lip velkolistých, čtrnáct slivoní, dvacet čtyři jabloní, čtyři ořešáky a dva třešňové stromy. Úhrnem tedy 58 nových stromů.. Výsadba dřevin má proběhnout odborným způsobem, se stromovým balem a ve vegetačně příhodném období. Úřad uložil také náležitou péči o nově vysazenou zeleň – pravidelnou zálivku, ochranu proti škůdcům i mechanickému poškození a náhradu stromů v případě jejich odumření. Podle odborníků mají stromy určené k náhradě např. poškozený kořenový systém, jsou ve špatném „zdravotním“ stav, důvody jsou i bezpečnostní, provozní a kompoziční. Jedná se převážně o dožívající stromy s nízkou perspektivou do budoucna. Lípy na náměstí byly v minulosti neodborně tvarovány a ovlivnilo to neblaze jejich zdravotní stav i perspektivu. Projekt Revitalizace Dómského pahorku je spolufinancován Evropskou unií. Číslo projektu: CZ.06.02.02/00/23_077/0006633 Celkové náklady projektu:  55.169.950,- Kč. Dotační podpora z ITI Ústecko-chomutovské aglomerace ve výši 42 275 000,- Podíl investora: 12 894 950,-Biskup Stanislav Přibyl k revitalizaci Dómského náměstí Zájem obyvatel Litoměřic o rekonstrukci Dómského pahorku nás opravdu těší. Je vidět, že jim na městě i na tom, jak vypadá opravdu záleží. My tu starost sdílíme, a proto jsme se pustili do oprav Dómského náměstí a sousední zahrady. Chceme ten prostor udělat krásný – a také to sdílet, otevřít a pozvat. Domácí i turisty. Ze zahrady na všechny čekají nezvyklé pohledy na město, katedrálu i rezidenci. Troufám si říci, že to bude nejhezčí park, jaký budeme v Litoměřicích mít. Předem tam všechny zvu, snad to stihneme do konce příštího roku. A ač mě papež poslal do služby v Praze, na výsledek se těším a určitě ho budu chtít vidět mezi prvními. Chci upokojit všechny, kdo se obávají, že na náměstí vykácíme všechno, co tam desítky let roste. To se nestane. Povolení ke kácení se vztahuje jen na část dřevin: a sice na čtyři smrky za věží a čtyři lípy uprostřed náměstí, kde bude nově kašna. Tu opět obklopí šestice stromů, vhodnějších pro toto stanoviště. Za povinnost nám jako náhradu úřad uložil vysázet padesát osm nových solitérů. Naši odborníci a zahradní architekti pod vedením architekta Richarda Cibíka vědí, co je krásné a cenné, a které dřeviny je třeba opečovat, udržet, a které stromy už umírají a je na místě začít pěstovat a nechat růst nové. Zvláště, když uprostřed bude umístěný nový prvek, nové zákoutí, nové místo k zastavení a osvěžení. Rád bych také upozornil (i všechny kritiky našeho společného evropského domova), že na obnovu Dómského pahorku se nám podařilo získat prostředky Evropské unie – částku přesahující 47 milionů korun. Náš podíl přitom není vůbec malý – bezmála třináct milionů. Při rozpočtu biskupství 150 milionů korun ročně, z něhož dáváme dvě třetiny na platy zaměstnanců, kněží a jáhnů a pastoračních pracovníků, je to suma, kterou jen tak „nevytáhneme ze štrozoku“. Církev žije uprostřed společenství města, v tomto kraji a spolu s jeho obyvateli. Samozřejmě nám záleží na tom, abychom se s respektem starali a zkrášlili to, co vytvořili naši předci. Bez ohledu na to, kdo bude v Litoměřicích biskupem. Já jsem tu byl doma a ještě nějakou dobu tu doma budu. A budu se sem moc rád vracet a těšit se i z toho, co se nám tu – jak pevně věřím – podaří udělat hezkého.  biskup Stanislav Přibyl administrátor litoměřické diecézeKrajinářský architekt o obnově Dómského pahorku Obnově Dómského pahorku se věnujeme zodpovědně několik let. Místo známe důvěrně a jsme rádi, že lidem není lhostejné, co se s ním stane, pravě naopak.  Projekt je financován z Operačního programu životní prostředí, to znamená, že prošel všemi vyjádřeními odborníků státu. Projednání s těmito institucemi byl nelehký proces, kdy jsme hledali nejlepší způsob obnovy. Našli jsme řešení, které je v této chvíli nejlepší možné. Přímo na Dómském náměstí skutečně kácíme čtyři lípy malolisté, které neprosperují v tomto prostředí dobře, a proto budou nahrazeny šesti lípami velkolistými, které snáší lépe toto stanoviště. Více nemá smysl kácet, protože chceme zachovat kontinuitu místa. Staré stromy v aleji k dómu samozřejmě zůstanou a budou pečlivě ošetřeny. Stromům bude vylepšeno stanoviště tak, aby mohly lépe růst. Proto do místa vkládáme kašnu, která bude mlžit a ochlazovat okolí. V okraji trávníku u domů budou vysazeny záhony květin, do kterých se bude vsakovat dešťová voda ze střech.  V Biskupské zahradě vedle dómu bude vysazena nová zahrada, která bude nově veřejnosti přístupná. Všechno jsou to kroky, které plánujeme několik let a snažíme se být zodpovědní a vytvářet prostor, který ocení možná až příští generace. My však nyní můžeme sledovat proměnu tohoto prostoru v pestřejší a ekologicky stabilní místo. Veřejné projednání již proběhlo 8. září 2024 a připomínky jsme do projektu zahrnuli. doc. ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D. krajinářský architekt. Více informací také zde: . Církevní objekty v Litoměřicích čekají dva roky oprav | Zprávy z diecéze | Diecéze litoměřická. Jak by mohl vypadat Dómský pahorek v Litoměřicích? | Zprávy z diecéze | Diecéze litoměřická. Snímky Jiří Kučera.